Valorizační mechanismus pro min. mzdu? Vycházet by měl z prognózy MF a mediánového příjmu
27. 08. 2018
Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství. Proto oceňujeme, že ministryně práce a sociálních věcí na tento požadavek podnikatelské veřejnosti reaguje a přichází s nějakým návrhem.
Jak to ale obvykle bývá, čert je v detailu. V tomto případě tedy s jakými daty bude valorizační mechanismus pracovat.
Nový návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila by tak procyklicky – prohlubovala by se případná nezaměstnanost.
Podle Hospodářské komory by automatický mechanismus měl být postaven na prognóze ministerstva financí, na základě které se mimo jiné sestavuje státní rozpočet, a zároveň nikoliv na průměrné mzdě, ale spíše na mediánovém příjmu, který v sobě neodráží extrémy tak jako průměrná mzda. Na tu totiž většina obyvatel ČR stále nedosáhne.
Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o zhruba 500 Kč, vloni se zvýšila o 1100 Kč a od roku 2018 o dalších 1200 Kč. Za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL se tak minimální mzda zvýšila už o 43,5 %. Dochází přitom k deformaci mezd nehledě na produktivitu práce. K deformaci mezd dochází také dokonce ve vyšších příjmových skupinách – aniž by se v některých případech zvýšila produktivita, zaměstnavatel musí s ohledem na dostatečné odstupňování odměňování ve své firmě navýšit mzdy.
Dopad skokového zvyšování minimální mzdy tedy nepociťují pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý podnikatelský subjekt. V oborech jako je textilní průmysl či zemědělství stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem.
Hospodářská komora ani zaměstnavatelé si v žádném případě nemyslí, že by zaměstnanec neměl dostávat takovou mzdu, kterou si za odvedenou práci zaslouží. Pokud by ale odborářští bossové a někteří politici měli skutečný zájem na tom, aby se zaměstnancům výdělek za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci zvýšil, místo skokového navyšování minimální mzdy by prosazovali snížení celkové odvodové zátěže zaměstnavatelů, které by bylo výhodné jak pro všechny zaměstnance, tak i zaměstnavatele.
